Mat-Bike

Aktuálně www.mat-bike.cz

31. 10. 2016

Tak letos se konečně dočkáme!!! 5 let jsme ji odkládali. Vytáhneme zaprášené poznámky, přidáme pár nových typů na pěkná místa a začínáme to sázet do google maps....

CELÝ TEXT...

21. 6. 2016

Na začátek června máme nahlášenou dovolenou kvůli stěhování. Naštěstí jsme byli natolik chytří, že jsme využili každého volného víkendu už během května....

CELÝ TEXT...

20. 10. 2014

Pro letošní dovolenou jsou ve hře 2 zajímavé lokality. Jednu už odkládáme několik let, druhou se nám před dvěma lety nepodařilo dotáhnout do konce....

CELÝ TEXT...

Poslední aktualizace: 31.10.2016


BlueBoard.cz
TOPlist
Mat-Bike-Svycarsko 2013

Cestopis 2013 - Švýcarské motání


Tak letos se konečně dočkáme námi dlouho odkládané Korsiky. Dokonce nepojedeme sami. Jenže člověk míní, život mění! Tentokráte to mají na svědomí moje osobní okolnosti. Plány na Korsiku se opět posouvají na další roky. Jelikož je těžké se vzdát dovolené na moto a okolnosti se znovu mění, tak vzniká rychlý plán. Po loňském průjezdu Švýcarskem, které nás uchvátilo, bude tato země naší hlavní destinací. Bohužel se již nedaří domluvit společníky, kteří s námi měli jet původně na Korsiku, takže opět vyrážíme sami. Jen s malou změnou. Místo přítelkyně Kamily jede manželka Kamila. :-)

5.7.2013 pátek (Domov – Lasa (I) – 808,6 km): CRRRR, budík zvoní v 5:15 hod, ale vůbec nejdou rozlepit oči. Vstáváme až v 6 hodin. Dáváme si čaj, něco k snědku a dobalujeme u toho pár posledních věcí. Vyrážíme kolem 7:30 hod, čeká nás nudný, převážně dálniční transport.

Na hraniční přechod v Mikulově míří spousta aut, ale s motorkou se dá dobře předjíždět, takže si držíme svoje tempo. Na hraničním přechodu do Rakouska se ještě Česká policie snaží zvýšit obsah státní kasy, ale jak to pozorujeme, moc se jim to nedaří. Rychlosti tu řidiči dodržují. Kousek za hranicemi najíždíme na dálnici směr Wien, Linz, Salzburg, Innsbruck. Cestu známe a nemá smysl ji nějak popisovat, je to jen dálnice, tankování, občerstvení, nuda, nuda, dálnice, atd....

V okolí Linzu nás překvapí pořádný déšť. Během pár minut jsme pěkně mokří. Nepromoky jsme nestihli použít. Naštěstí tato přeháňka končí během pár km a pomalu za jízdy schneme.

V okolí Salzburgu nás pro změnu zpomaluje kolona. Daří se nám ale prodírat se mezi auty a musím říct, že kromě asi 3 aut (jedno z toho byli češi), nás vzorně pouštějí a uhýbají. Potkáváme spoustu motocyklů BMW. No bodejť by ne, když je v Garmischu sraz BMW.

Za Innsbruckem je dálnice úplně prázdná. Potkáváme jen pár aut a motorek. Konečně sjíždíme z dálnice a pokračujeme dál směr Itálie přes náš 1. průsmyk TIMMELSJOCH. Platíme za průjezd 12 EUR. Cesta je krásná, dáváme si chvilku pauzu, ale je tu chladno, tak pokračujeme dál.

timmelsjoch Průsmyk Timmelscjoch

Posledních 40km k cíli se hrozně táhne. Cestu celkem známe, už jsme tu byli a to již vícekrát. Do kempu přijíždíme asi v 19:15 hod. Stavíme stan, dáváme si k večeři domácí řízky s chlebem, sprchu a unaveni uleháme.

Kemp: Lasa (Itálie) – Camping Badlerhof – 22.50 EUR (2os, stan, moto), známka od nás: 1

6.7.2013 sobota (Lasa – Sorico (I) – 320,9 km): Budíček byl naplánovaný kolem 7 hod. Bohužel čaj si ráno neuvaříme, neboť jsme zapomněli koupit zapalovač. Asi v 8:30 hod nasedáme a vyrážíme vstříc dnešním zážitkům a hlavně překrásným průsmykům, které nás dnes čekají. Počasí nám zatím přeje. Ve Švýcarsku jsme během chvilky. Byli jsme kousek od hranic. Prvním dnešním průsmykem je OFFEN PASS. Moc nás ničím nezaujal a vzhledem k počtu průsmyků, které jsme projeli, se přiznám, že mi občas splývají.

Dalším průsmykem je FLUELA PASS, na jehož začátku bohužel čekáme v koloně. Stala se tu havárka (motorkář!) a probíhají záchranné akce. Po 20 minutách čekání, odlétá vrtulník a my můžeme pokračovat pomalu v cestě. Na vrchu si dáváme pauzu. Je to tu nádhera. Něco málo zakousneme a pokračujeme v cestě.

fluela1 fluela2
Průsmyk Fluela Pass

WOLFGANG PASS byl jen takovou malou zajížďkou u města Davos a tak si projedeme i jej. Nebylo to nic zvláštního, jen pár zatáček. Vracíme se zpět do Davosu, který je docela ucpaný. Svítí sluníčko a je pořádný vedro. Potkáváme tu po cestě spoustu krásných veteránů. Krajina je krásná, všude nádherně zeleno a tak si to naše oči patřičně užívají.

Ale to už zase stoupáme výš a výš. Tentokráte na ALBULA PASS. Další opravdu překrásný průsmyk v dnešní sérii.

albula Průsmyk Albula Pass

Posledním dnešním průsmykem se stává PASSO DEL BERMINA. Opět nádhera!

bermina Průsmyk Passo Del Bermina

Dál pokračujeme cestou zpět do Itálie. Přes Sondrio do města Sorico, kde máme vytypovaný další kemp, kam přijíždíme po 16 hod. Stavíme hned stan a pomáhá nám vidina koupání v jezeře, které je hned u kempu. Voda je ale úplně ledová a tak se jdeme raději podívat po okolí, něco málo nakoupit a hlavně nasávat tu krásnou atmosféru. K večeři si dáváme guláš z plechovky s chlebem a navečer ještě na zchlazení zmrzlinu.

Toho zchlazení bylo večer víc, neb se tu poprvé setkáváme ve sprchách s placením za teplou vodu.

Kemp: Sorico (Itálie) – Campeggio La Torre – 26 EUR (2os, stan, moto), známka od nás: 1-

7.7.2013 neděle (Sorico – Tiefencastel (CH) – 325,7 km): Spalo se parádně, v noci bylo teplo. Počasí vypadá opět dobře. Vstáváme v 7 hod, konečně vaříme čaj a snídáme. Než stihneme složit stan a vyrazit, tak už je vedro jak … Vyrážíme v 8:30 hod, brána je ještě zavřená, tak se musím protlačit malou brankou pro chodce, což je tedy na mm přesně. Jedeme zpět do Švýcarska směrem na Lugano.

Ve městě Melide navštěvujeme muzeum miniatur (vstupné 19CHF/os). Prohlídka nám zabere asi 1,5 hod, ale nebyl by problém tady zůstat mnohem déle. Je to tu nádherné, všechny ty památky, hrady, lanovky, vlaky....všechno vypadá jak skutečné, všechno krásně funguje. Lidem, co to vyrábějí a starají se o to, patří obrovské uznání. Jen prostříhat travičku okolo musí být snad na ruční nůžky. Z atrakcí mají velkou radost i ještěrky a vrabčáci, kteří se zde vozí i na lodičkách a vlacích.

melide1 melide2
Muzeum miniatur - Melide
melide3 melide4 melide5 melide6

Po prohlídce pokračujeme do města Caslano, kde se nachází muzeum čokolády. Toto místo bych dnes klidně vynechal. Více než muzeum, bych řekl, že je tam prodejna podnikové čokolády za zajímavé ceny. Naštěstí bylo vstupné zdarma. Prohlídka trvala asi 3 minuty.

Pokračujeme v cestě a dalším úžasným místem se stává PASSO DEL ST. BERNARDINO.

bernardino1 bernardino2
Průsmyk Passo Del St. Bernardino

Teď asi pochopíte název cestopisu „motání“. Stáčíme se totiž opět do Itálie a to přes SPLUGEN PASS (je zde překrásné jezero), abychom se mohli vzápětí vrátit zase do Švýcarska a pokračovat dál přes MALOJA PASS do města Silvaplana, kde jsme měli v plánu zakempovat. Bohužel jsme v horách a na teplotě ovzduší je to opravdu znát a tak raději volíme pokračování v cestě do nižších míst.

Jedeme přes další průsmyk a to JULIER PASS.

julier Průsmyk Julier Pass

Ubytování nalézáme na okraji města Tiefencastel, kde jsme asi o 500m (nm) níže. Kemp je to malý, vybudovaný u baráku na zahradě, ale tím líp. Aspoň tu bude klid. K večeři si vaříme instantní těstoviny. Sprcha je tu opět placená, ale po včerejšku jsme alespoň pochopili jak se to dělá. Vlastně tak trochu po česku. Dědek s babkou si vlezli do jedné sprchy aby ušetřili a takhle to budeme dál dělat i my.

Večer se necítím nejlíp, asi na mě něco leze a tak sahám do zásob pro medicínu v podobě slivovičky. Bohužel nezabrala a v noci se budím s bolesti v krku a zpocený jak... (asi mám i teplotu). Mlátím do sebe orofar a doufám, že nám takto nekončí dovolená.

Kemp: Tiefencastel (Švýcarsko) – 25 CHF (2os, stan, moto), známka od nás: 2-

8.7.2013 pondělí (Tiefencastel – Ritzingen (CH) – 330,3 km): Je asi 7 hod a my vstáváme. V noci jsem se budil každých 5 hodin a bral si orofar, abych to nějak udolal. Je to lepší, ale nic moc. K ránu byla slušná kosa, tak jsme museli zavézt novou metodu a to tělo na tělo a bundy ještě přes nás.

Vyrážíme opět kolem 8:30 hod, počasí vypadá krásně. Naší dnešní první zajímavostí je soutězka VIA MALA, kde je teplota rázem o několik stupňů nižší. Potkáváme zde 3 mladý kluky na něčem jako u nás babetta. Nabalení stany, spacáky, atd... a vybavení nadšením a obrovskou radostí z cestování na dvou kolech.

My si dáváme opět nějaký ten průsmyk. Dnešním prvním se stává OBERAL PASS a vzápětí FURKA PASS.

oberal1 oberal2
Průsmyk Oberal Pass

Po cestě na "Furku" máme pocit, že brzo vystoupáme až do nebes. V okolí je vidět hodně sněhu a místy čekáme, že začne i padat. Dokonce vidíme na nějaké vedlejší silničce auto prohrnovat cestu.

furka1 furka2
Průsmyk Furka Pass

Dál pokračujeme, pro nás již známým průsmykem GRIMSEL PASS, ovšem i tento si patřičně užíváme. Letos je jezero mnohem víc zamrzlé. Jediné, co se nám nedaří, je vidět sviště, pro které je zde vybudovaná ohrada.

grimsel1 grimsel2
Průsmyk Grimsel Pass

Přes SUSTEN PASS, kde sečou trávu a je to tedy napadané na silnici, se vracíme zpět do města Andermatt, kde jsme měli původně v plánu zůstat. Opakuje se ovšem včerejší scénář a tak pokračujeme dál.

Pro mě osobně nejhorším průsmykem za celou dobu byl ST. GOTTHARD PASS, ze kterého vede druhá cesta po dlažebních kostkách.

Chuť si zlepšíme na dalším průsmyku NUFENEN PASS, na kterém je opět sněhu víc, jak u nás v zimě.

Kemp nacházíme v malé vesničce Ritzingen, obsluha se zde nechytá na angličtinu, ale nějak to zvládáme. Stavíme stan a vypadá to na déšť. Máme obrovskou chuť na maso a tak se jdeme najíst. Ceny jídel nás ovšem nemile překvapují, nebo spíše vyráží dech. Nakonec si dáme alespoň těstoviny. Po večeři si dáme sprchu, jak jinak než společnou a jdeme ležet. Venku už prší a vypadá to, že bude pořádný slejvák. V krku stále bolí.

Kemp: Ritzingen (Švýcarsko) – Camping Brigga – 18,10 CHF (2os, stan, moto), známka od nás: 3

9.7.2013 úterý (Ritzingen – Bramois (CH) – 265,0 km): Dnes si trochu dopřáváme. Vstáváme až v 8 hod. V noci pršelo a tak je všechno mokrý a není kam spěchat. V noci jsme vařili čaje, měl jsem i teplotu.

Vyrážíme až v 10 hod. Pádíme směrem na SIMPLON PASS, který je podle mě nejrychlejším průsmykem i přes to, že se tu hodně opravují cesty a doprava je řízená kyvadlově. Na hoře vidíme akorát přistávat zásobovací vrtulník. Zhruba po 10km to otáčíme a jedeme zpět. Tentokrát už do Itálie nechceme.

simplon Průsmyk Simplon Pass

Dalším dnešním zajímavým místem mělo být muzeum Zermattu. Po cestě kupujeme nějaké ovoce, neb je třeba s bacilem konečně zatočit. Informace o muzeu jsem špatně pochopil. Myslel jsem, že je ve městě Tasch, kam se dá ještě dojet. Není. Dál už se musí vlakem, busem, nebo taxikem. Parkování je samozřejmě placené.

Otáčíme to a jedeme tedy dál směrem na Leukerbad. Má tady být krásné okolí, přirovnávané k Německému Berchtesgadenu. Nám to tedy nepřipadlo. Bylo tam hezky, ale řekl bych nic, co jsme ve „Švajcu“ neviděli.

Pokračujeme směrem na Sion, s úmyslem se někde ubytovat. Nedaří se nám nic najít a tak nakonec ještě dnes stihneme návštěvu podzemního jezera LAC SOUTERRAIN. Nachází se v místě, kde by jej tedy nikdo nečekal. V obytné zóně. Vstupné činí 10CHF a prohlídka trvá 30minut. Máme štěstí a prohlídka začíná asi za 5 minut. Ještě jsme upozorněni, že je dole asi 15 stupňů C.

Po prohlídce zadáváme do navigace nejbližší kemp, který máme asi 3km. V kempu jsme asi v 17 hod, vypadá to na klidné místo. Chystáme se opět dát si teplou večeři, ale obsluha neumí anglicky a tak nám jedna ze zákaznic překládá, že vaří až od 18:30, což je asi za 30minut, že kuchař ještě nedorazil. Vaříme tedy z vlastních zásob polévku a těstoviny. Večer ještě vypereme, sníme ovoce a jdeme do sprchy, která je opět placená.

Kemp: Bramois (Švýcarsko) – 25 CHF (2os, stan, moto), známka od nás: 1-

10.7.2013 středa (Bramois – Villeneuve (CH) – 263,2 km): V noci pršelo, ale jen malý deštík. Vstáváme v 8 hod a jdeme si vyzvednout včera objednaný (na recepci) čerstvý chléb. Nejlepší chléb, který jsme za celou cestu jedli.

Jedeme mimo hlavní silnice směrem na COL DU GD. ST-BERNARD. Když říkám mimo hlavní, myslím opravdu mimo hlavní a tak si užíváme i menší enduro vložky. Jedeme asi 2km po hlíněné cestě na COL DU LEIN, kde mají děti nějaký skautský tábor. Evidentně tudy nikdo nejezdí, děláme jim pozdvižení.

lein Okolí Col Du Lein

Samotný Bernard je nádherný, silnice jsou prvotřídní.

bernard1 bernard2
Průsmyk Col Du Gd. St-Bernard

Ale to už jsme opět v Itálii. Ovšem ne na dlouho, přejíždíme tunelem COURMAYEUR hned do Francie. Samotný tunel měří asi 11km, pokud si dobře pamatuji, platí tam max. povolená rychlost 70km/h. Nejhorší na tom je cena za tento tunel. Já typoval asi 10-15EUR. Cena byla příšerných 27,40EUR. No kdybych to jen tušil, jedu raději zpět přes Bernarda a dám si dobrou večeři. Z Francie hned přejíždíme zpět do Švýcarska, námi známou cestou.

Zastavujeme ve městě Martigny, kde si chceme prohlédnout římský amfiteátr. Bohužel nám pohled na něj kazí uprostřed stojící pódium. Zřejmě se tam konají koncerty.

amfit Římský amfiteátr - Martigny

Hned vedle navštěvujeme muzeum bernardýnů (vstupné 12CHF/os). Je zde vše od historie až po současnost.

Nedaleko odsud má být muzeum veteránů. Jdeme pěšky, je to údajně 150m. Vstupné se platí tentokrát vysoké (20CHF/os), je to totiž součást dalšího muzea (asi historie). Auta to byly opravdu nádherný, vše v bezvadném stavu, naleštěné a bez jediné šmouhy.

auta1 auta2
Muzeum veteránů - Martigny

Po prohlídce vyrážíme směr hrad CHILLON, s úmyslem co nejblíže zakempovat. Daří se nám to asi 2,3km od něj. Stavíme stan, dáváme sprchu (tentokrát neplacenou) a jdeme na procházku. Hrad CHILLON je nádherný, ale právě se opravuje, tak nám fotky kazí lešení.

chillon1 chillon2
Hrad Chillon - nedaleko města Montreux
chillon3 Hrad Chillon - v muzeu miniatur

Po cestě zpět nakupujeme opět ovoce a pečivo. K večeři si dáváme polévku a Lunchmeat.

Kemp: Villeneuve (Švýcarsko) – 30 CHF (2os, stan, moto), známka od nás: 1-

11.7.2013 čtvrtek (Villeneuve – Lutschental (CH) – 173,8 km): Vstáváme v 6:30 hod, chceme toho dnes hodně stihnout. Všechno je ale od rosy a tak vyrážíme až v 9 hod. Jedeme přes město Montreux, kde je to samá objížďka a pro jistotu neoznačená. Žene nás kupředu ovšem vidina, možná spíše vůně, muzea čokolády ve městě BROC.

Nacházíme ho bezvadně, mají to dobře značené. Vstupné činí 10CHF/os, ale řekl bych, že je zdarma, neboť na konci je ochutnávka a tam se tato investice vrátí v podobě neskutečné chuti čokolády, kterou z ČR neznáme. Celá prohlídka je fantastická. Prochází se různými místnostmi, které jsou dobově vybaveny a je zde audio nahrávka z historie čokolády a kakaa. Dále se prochází částí výroby (samozřejmě za sklem). A následuje již zmíněný konec, v podobě nekonečné ochutnávky. Jak dlouho se zdržíte, je jen na Vás. Za nás můžu říct, že jsme neochutnali všechny kousky a přesto, že by oči jedly dál, mozek vysílal signál, že cukru je už dost na pár dní dopředu.

broc1 broc2
Čokoládovna ve městě Broc

Dál pokračujeme přes JAUN PASS do městečka Stechelberg, kde je nástupní stanice na lanovku na SCHILTHORN – Piz Gloria, kde se točil James Bond. Lístek stojí šílených 98,6 CHF/os. Ale co se dá dělat. Po cestě se 4x přestupuje, vše krásně navazuje a pokaždé při rozjezdu kabiny, hraje hudba z Jamese Bonda. Nahoře nám počasí nepřeje. Je zataženo a mlha hustá tak, že by se dala krájet (jak by řekl rákosníček). Kousek se občas protrhá a tak se kocháme tím nádherným výhledem. Uvnitř je to celé věnované agentu 007. Plakáty, figury, kus vrtulníku (možná letadla, nejsem fanoušek Bonda), promítají se zde filmy atd... Prohlídka nám zabrala asi 1,5 hod + 30min cesta nahoru a 30 minut cesta dolů.

bond1 bond2 bond3 Schilthorn - Piz Gloria

Ubytování máme už jen kousek, asi 15km. Stavíme stan a jedeme ještě nakoupit potraviny. U obchoďáku se setkáváme s místním neandrtálcem, který postavil auto tak, že jsem nemohl vyjet a když se uráčil dojít, tak měl ještě nějaký hloupý řeči. Přesně jako v česku. :-(

V kempu si vaříme k večeři párky, potom dáváme sprchu (zase placená), ovoce a spát.

Kemp: Lutschental (Švýcarsko) – Dany's Camping – 31 CHF (2os, stan, moto), známka od nás: 2+

12.7.2013 pátek (Lutschental – Luzern (CH) – 114,2 km): Budíček máme na 7 hod. Všechno je zase od rosy a v noci byla pěkná zima. Snídáme a pobalíme věci a v 9:30 hod vyrážíme směr Grindelwald, kde je nástupní stanice na vlak na JUNGFRAUJOCH.

Cena nám tedy vyráží dech a podlamuje kolena, 172CHF /os. Zvažujeme to asi 20 minut, ale nakonec platíme a jedeme. Cesta nahoru trvá asi 1,5 hod (dolů o 15 minut méně). Prohlídka nám zabere asi 1,5 hodiny. Je zde možnost si zapůjčit i lyže nebo boby a jít si užívat sněhu. Dál je tu spousta zajímavostí a informací z historie stavby, spousta vyhlídek, restaurací, tzv. Magická hala a Ledová hala, která se mě osobně líbila nejvíc, krom venkovních vyhlídek.

jungfrau1 jungfrau2 jungfrau3 jungfrau4
Jungfraujoch - Top Of Europe
jungfrau5 jungfrau6 jungfrau7 jungfrau8

Po prohlídce a dlouhé cestě zpět dolů, do teplých krajů, pokračujeme směr Luzern.

Je šílený vedro a cesta se opravdu táhne. Tady se nejvíce ukazuje, jak Švýcaři jezdí pomalu. V kempu jsme kolem 17:30 hod a hned u kasy potkáváme Čechy na kolech. Chvilku se dáváme do řeči, předáváme si vzájemně informace a zkušenosti. Stavíme stan a jdeme se projít po městě a doufáme, že se i najíme. S jídlem to bylo, jak se dalo čekat, ale aspoň si dopřejeme Panini.

luzern1 luzern2
Most ve městě Luzern (originál / Melide)

Sprchy jsou dnes zdarma, takže každý do své :-D

Kemp: Luzern (Švýcarsko) – International Lido – 35,80 CHF (2os, stan, moto), známka od nás: 1

13.7.2013 sobota (Luzern – Domov – 984,5 km): Spalo se dobře a konečně je mi líp, i když mi to sedá zase na hlasivky. Vstáváme v 7:30 hod a v 9 hod už vyrážíme. Není kam spěchat, plány máme na dnešek celkem v klidu. Jedeme přes poslední průsmyk KLAUSEN PASS.

Je to tady samý motorkář, tolik jsem jich ještě neviděl na žádném průsmyku. Někteří jedou jak magoři. V jedné zatáčce to taky jeden neustál a odložil si motorku na silnici. Naštěstí mu nic není, takže pokračujeme dál. Cesta zpět dolů je plná kravských výtrusů a několikrát i krav samotných, takže jedeme hodně opatrně.

klausen Průsmyk - Klausen Pass

Pokračujeme směrem na Appenzell, kde má být nádherné okolí. Opravdu tu je. Úžasný Švýcarský venkov plný zelených pastvin a luk.

Dál už pokračujeme do Rakouska směr Feldkirch, kde bylo v úplně původním plánu zůstat. Ale plány jsme v průběhu měnili a je teprve 14 hod, tak se domlouváme, že urazíme pár km po dálnici a někde zůstaneme na noc. Po dálnici to ubývá a tak kolem 16 hod je za námi 200km. Domlouváme se, že dáme ještě 100km a mrkneme do navigace, kde něco je. Na odpočívadle hledáme v navigaci kemp, až z legrace plácnu: „Tak co, jedeme dom, máme to ještě asi 500km?“ A dostává se mi nečekané odpovědi. „Tak jo, přece nebudeme někde platit další noc a budeme mít aspoň klidnou neděli.“

Domů dojíždíme v 22:30 hod. Jelo se dobře, nikde žádné kolony.



Celkem jsme urazili 3.587 km. Náklady činily nepěkných 32.000,- Kč, ovšem v této částce jsou výlety na Schilthorn (2x 2.105,-) a na Jungfraujoch (2x 3.672,-). Byla by škoda si tato krásná místa nechat ujít.

Musím říct, že Švýcarští řidiči na mně zanechali rozporuplné pocity. Na jednu stranu jsou ohleduplní a jezdí jistě bezpečně, ale na druhou stranu jsou nebezpeční díky jejich pomalé jízdě, která byla někdy opravdu nesnesitelná. Max. povolené rychlosti jsou zde nepochopitelně nižší než u nás (dálnice 120km/h, mimo obec 80km/h, obec 50km/h), jelikož je kvalita silnic naprosto nesrovnatelná. Lidi jsou zde ochotní, příjemní, pokaždé slušně pozdraví, usmívají se a nikdy nezapomenou poděkovat.

Švýcarsko je opravdu nádherná země, kterou jistě někdy navštívíme znovu. Pro našince je zde bohužel příliš draho a to hlavně, co se týče jídla. Párek v rohlíku: 120-140,- Kč. Pizza (průměr 25cm) 300-400,- Kč (podle typu), steak (porce pro jednoho) cca 600,- Kč a to jsme se po jídle dívali mimo velká města, hlavní promenády apod.

Více foto: http://matlc8.rajce.idnes.cz/Svycarsko_2013/

Fotky z muzea veteránů: http://matlc8.rajce.idnes.cz/auto_muzeum_Martigny/


Snad na každém průsmyku, který jsme projeli, opravovali silnice a byly nějaké uzávěrky, občas se jelo i po štěrku.


Kontakt: Email

(c) 2009 www.mat-bike.cz | Vyrobil Mat